Roku 1922 odchází z rodného Nizozemí do Itálie. Jako technika mu vyhovuje dřevoryt, který svými jasnými základními dvoubarevnými možnostmi mu umožňuje jasné vizualní vyjádření. V grafice Sv. Petr se pozorovatel stává přímým účastníkem dění. Je jasně cítit jak výšku stavby, ve které se pozorovatel nachází, tak i pocit závratě, který ho přepadá při pohledu dolů.
Escherovou vynikající schopností je grafické pravidelné členění plochy tak, aby jednotlivé prvky zobrazení do sebe zapadaly a algoritmus tohoto by mohl být nekonečný. Druhým jeho darem je tvoření zobrazení vypravějící "živý" příběh. Jako v Kouzelném zrcadlu (litografie 1946), kdy na podlaze pokrytými dlaždicemi stojí oboustranná zrcadlová stěna, z níž se rodí bájné zvíře. Vystupuje ze stěny část po části, či krok po kroku, až hotový okřídlený živočich vstoupí doprava. Děj se odebírá doleva, ale obě pomyslné části grafiky jsou stejné reálné, protože se za zrcadlovou stěnou objeví ve skutečnosti. Jistá krokovost má také svůj význam. Tvorové jsou nejdříve v řadě za sebou, potom po dvou, nakonec ve čtyřstupu. Nakonec ztrácí plastičnost. Postupně zapadnout do sebe, vyplní prostory mezi sebou a splynou s podlahou. Příběh magického zrození a smrti je dokončen.
Maeurits Cornelius absolvoval Školu pro architekturu a uměleckou ornamentiku v Haarlemu. A právě tam se skloubily jeho grafické nadání a matematika, královna věd. Sám o tom říká:"Kdo se nečemu diví, je si vědom divu. Když stojím s otevřenými smysly tváří v tvář záhadám, uvažuji o svých pozorování a analyzuji je, přicházím do styku s matematikou".
Escherovi grafiky nejsou bežnými grafickými listy, ale matematickými vzorci. Jeho pohled na grafické umění matematikou mate pozorovateli smysly: "Kombinace tří kosočtverců může vyvolat představu krychle. Přitom zůstává otázka, zda krychli vidíme zvenčí či zevnitř". Zobrazuje nám nezobrazitelné (tisky založené na opakování nekonečného čísla), proplétá logikou nepropletitelné (Möbiusův prsten), mění chápání reality (Jiný svět), konstatuje fakta o našich očích:" Naše oči jsou nastavené na pozorování určitého objektu. V tu chvíli je všechno ostatní pozadím."
Tady objevujeme ještě jeden zdroj jeho inspirace. A tou byla psychologie. Většina témat jsou objektivní a neosobní povahy, způsob provedení však fascinuje. Magické pohledové vstupy do nekonečných hloubek, hledání pochopení způsobu uspořádání, snad i duchovního významu. Inspirován úžasem nad zákonitostmi ve světě kolem nás, ovládl grafické techniky, že v jeho pojetí se mění v "typické myšlenkové obrazy".
Je jasné, že tak výrazná osobnost jakou M.C. Escher byl, ovlivní široké kruhy pozorovatelů. Obrázek si udělate např. počtem odkazů, když do internetového vyhledávače zadáte jeho jméno. Na závěr, momentka z jednoho náhodného setkání.
